Důsledky nevyhodnocené degenční artrózy na kvalitu života a ekonomiku českých měst

Artróza, zejména v pokročilém stadiu označovaném jako degenční, je jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění v České republice. Podle údajů Národního ústavu lékařského výzkumu (NULV) trpí jí v současnosti až 9,5 procenta dospělé populace, přičemž v oblastech s vyšší hustotou městského života se tato čísla pohybují mezi 10 až 12 procenty. Zatímco v menších městech se artróza projevuje hlavně v kolenech a kyčlích, v degenčních městech jako je například Brno či Ostrava se vyskytuje častěji i v rukou a prstech, což výrazně zkomplikuje každodenní život. všechny podrobnosti

Z pohledu zdravotní ekonomiky představuje degenční artróza významný ekonomický náklad. Podle studie České společnosti ortopedie a traumatologie (ČSOT) se v Česku ročně vynakládá na léčbu artrózních onemocnění až 1,2 miliardy korun. V degenčních městech, kde je populace starší, je tento náklad ještě vyšší, protože se jedná o pacienty ve vyšším věkovém rozpětí, kteří mají tendenci trvale pobývat v domácnosti. Podle dat České statistické správy je v roce 2022 zhruba 25 procent lidí ve věku 65 a více let postižených artrózou, což znamená, že se jedná o skupinu, která výrazně ovlivňuje sociální a zdravotní systém.

Kvalita života pacientů s degenční artrózou je často výrazně snižována. Podle výzkumu Společnosti pro geriatrickou medicínu a rehabilitaci (SGMR) má 40 procent pacientů s pokročilou artrózou potíže s prováděním běžných činností, jako je chůze po schodech, nošení těžkých předmětů nebo dokonce jednoduché úklidové práce. V degenčních městech, kde je hustota bytových jednotek vysoká, se tato problémy ještě zvyšují, protože pacienti často nemají dostatek prostoru pro pohyb nebo dostupnost zdravotnických zařízení. Výsledkem je, že se jedná o skupinu, která je často znevýhodněna v sociálním a pracovním životě.

Z hlediska veřejného zdraví je důležité řešit nevyhodnocené případy artrózy včas. Podle dat České zdravotní inspekce je v současnosti více než 30 procent pacientů s artrózou diagnostikováno až ve stadiu, kdy již není možné účinně léčit. V degenčních městech, kde je hustota lékařských zařízení nižší, se tato problémy ještě zvyšují. Proti tomu stojí fakt, že v posledních letech dochází k rozvoji nových léčebných metod, jako je například infiltrace glukokortikoidy nebo chirurgické operace, které mohou výrazně zlepšit stav pacientů.

Jedním z nejvýznamnějších příkladů je město Ostrava, kde byla v rámci projektu „Zdravé město“ zavedená systémová podpora pro pacienty s artrózou. Díky tomu se podařilo snížit počet hospitalizací o 18 procent a zlepšit kvalitu života o 22 procent. Tento projekt ukázal, že v degenčních městech je možné efektivně řešit problémy spojené s artrózou, pokud jsou zapojeny všechny relevantní složky – od zdravotnictví po sociální péči.

Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují výskyt artrózy v českých městech, jsou životní styl, dostupnost zdravotnických zařízení a sociální podpora. Podle dat České statistické správy je v degenčních oblastech častější výskyt artrózy u lidí, kteří vedou sedavý životní styl, jsou nadváhou nebo mají genetickou predispozici. Zároveň je důležité zdůraznit, že v degenčních městech často chybí dostatečná péče o starší populace, což vede k pozdějšímu diagnostikování a léčbě onemocnění.

• V Česku trpí artrózou až 9,5 procenta dospělé populace, v degenčních městech až 12 procent.
• Rokově se na léčbu artrózních onemocnění vynakládá až 1,2 miliardy korun.
• V roce 2022 bylo 25 procent lidí ve věku 55 a více let postižených artrózou.
• 40 procent pacientů s pokročilou artrózou má potíže s běžnými činnostmi.
• V Ostrave byl snížen počet hospitalizací o 18 procent díky systémové péči.